Autem po USA - Pacifická dálnice (díl II.)

Pacific Coast Highway – Rout 2

San Luis Obispo

Toto univerzitní městečko opravdu stojí za návštěvu. My jsme bohužel neměly tolik času, takže jsme si ho nestihly projít celé. Na ulicích tu převážně potkáte studenty (my je tu potkaly i v červenci) a důchodce (ti jsou všude). Není se čemu divit, z tohoto městečka dýchala naprostá pohoda a klid. Protože jsme po cestě byly velmi vyhladovělé (solené brambůrky už se nám přejedly), tak jsme zašly do thajské restaurace, tady byla vlastněna a obsluhována přímo Thajci, takže naprostá lahoda. Posilněny jsme vyrazily na večerní prohlídku města. Ano, toto město nám připadalo natolik bezpečné, že jsme se odvážily potulovat venku po setmění.

Zde jsme měly opravdu štěstí, protože v San Luis Obispo se zrovna tento večer konal farmářský trh. Dlouhá obchodní ulice, jejíž jméno si už nepamatuji, byla uzavřena pro automobily a po obou stranách stály stánky s ovocem, zeleninou a rozmanitým jídlem. Mohli jste tu sehnat opravdu vše, na co si vzpomenete. Také obchody po obou stranách ulice byly otevřené dlouho do večera, takže pokud jste měli chuť, byla možnost shopování. My jsme si raději užily živou kapelu, která zde zpříjemňovala večer a podbarvovala atmosféru.

Druhý den jsme pokračovaly v naší cestě po PCH, kromě krátkých zastávek, kdy jsme se kochaly výhledem na oceán a pozorovaly ptáky, jsme si zajely na pláž do Pismo Beach. A když říkám zajely, tak to myslím doslova. Chtěly jsme se tu jen krátce zastavit, ten den jsme měly program dost nabitý, takže jsme hledaly parkování co nejblíže pláži, ale že budeme moct parkovat přímo na pláži, to jsme opravdu nečekaly. Pokud bychom chtěly okoupat i naše autíčko, tak tady byla jedinečná příležitost. Bylo to takové prohlížení pláže po „americku“, všude si zajedu autem.

Morro Bay

Další naší zastávkou bylo městečko Morro Bay. Zde jsme si udělaly piknik na pláži za zvuku majáku (zvláštnost oproti Evropě, majáky tu nesvítí, ale vydávají zvuky, nechtěla bych bydlet v jejich blízkosti) a za exhibice místního lachtana. Pravděpodobně trénoval na nějaké závody, protože vždy proplaval kolem nás, pokračoval někam, kam jsme na něho nedohlédly a zase se vrátil, a tak to šlo pořád dokola. Tuleni se asi závodu neúčastnili, protože kousek od nás se ve vodě „povalovala“ celá kolonie, ale ti rozhodně nedělali nic (nebo jim bylo jedno, jak dopadnou).

Santa Barbara a Irvine

Z Morro Bay jsme pokračovaly po klikaté dálnici do Santa Barbary. Nevím, proč se jmenuje Highway, je to spíše jen taková okreska, samá zatáčka a jen jeden pruh v každém směru, ale po každých pár kilometrech je možnost se zastavit a kochat se výhledem na Pacifik, který je za milion dolarů. Bohužel na prohlídku Santa Barbary už nám zbylo velmi málo času, takže jsme ji spíše projely autem, což mě mrzelo, ale zde nás asi opustilo štěstí, protože naše navigace nám ukazovala, že cestou do LA jsou dlouhé kolony, proto jsme se raději vydaly na cestu zpět do Irvine, místa, ze kterého náš výlet začal.

Tato cesta už nebyla tak idylická. Posunovaly jsme se doslova po metrech, nárazník na nárazník. Bylo to velmi úmorné a místo abychom se zpět dostaly za dvě až tři hodiny, jak jsme původně plánovaly, tak cesta zpět nám trvala šest hodin. Byla to smutná tečka za nádherným výletem, ale také o tom je Amerika. Protože se tu každý musí přemísťovat pouze autem, tak na dálnicích vznikají dlouhé kolony. Ze Santa Barbary už jsme nepokračovaly po PCH, ale pro „urychlení“ jsme jely po M1. Je to smutné, když se pět pruhů v každém směru změní v parkoviště. Každý, kdo žehrá na zácpy na naší D1, by si měl alespoň jednou zkusit, co to opravdu je traffic jam, pak by mu jízda po našich dálnicích přišla jako velmi plynulá.

Pokud bychom pokračovaly dále po PCH, tak za zastavení stojí také Long Beach (my jsme velmi blízko bydlely, tak nám tato zastávka nepřišla tak vzácná, protože jsme zde byly již dříve) a určitě doporučuji pokračovat dál do San Diega, kde můžete navštívit SeaWorld nebo ZOO se Safari. My jsme toto město navštívily již při naší předchozí návštěvě, proto jsme zůstaly v Irvine a s dcerou jsme byly rády, že si můžeme užít ještě týden v prosluněné Kalifornii, ale to už je zase jiný příběh.