Kam na výlet v Tatrách
Pokud pojedete na výlet do Vysokých Tater v jiném ročním období než je zima, asi plánujete nějaké ty túry po horách. Tipy na některé z nich postupně zveřejníme na tomto blogu a přidáme i varování, na co se připravit a čemu v popisu tras, které najdete v různých průvodcích, až tak nevěřit.
Horské túry ve Vysokých Tatrách očima obyvatele města Brna - díl I.
Túra první - K Popradskému plesu (od Štrbského)
Charakteristika: nenáročná půldenní túra s jednoduchou orientací po dobrých cestách
S touto charakteristikou by se dalo souhlasit. Od Štrbského plesa začínáte výrazným stoupáním (označeno jako mírné), ale chodník je široký a pohodlný. Od rozcestí Nad Popradským plesom zase pro změnu klesáte dolů, abyste pak zase šli nahoru k samotnému plesu. Pokud nebudete mít mlhu jako my, můžete opravdu mít asi pěkný výhled na okolní hory a do Mengusovské doliny. Ten jsme měli jen občas, když se mlha trochu roztrhala a nízké dešťové mraky někde povystoupily výše. Dole v údolí přecházíte po mostě říčku Poprad, což určitě stojí za zastávku a nějakou tu fotku.
Až dojdete k Popradskému plesu, doporučuji se zastavit v Majláthovej chatě, které uděluji jedničku (jako ve škole) za vzhled, příjemný a ochotný personál, dobrý horský guláš, obří porci špaget, točené pivo a kofolu v poctivých mírách, vynikající horký bylinkový tatranský čaj (neplést s Tatra tea), čisté toalety a velkou zahrádku se slunečníky ve funkci deštníků. Hned kousek vedle je i Horský hotel Popradské pleso, ale dali jsme přednost o hodně víc stylové chatě a byli jsme spokojeni.
(Pozn.: Tato fotka vyjímečně není naše, ale fotobanková. Takovéto počasí jsme tam opravdu neměli.)
Samotné pleso je pěkné, ale jeho přírodní scenérii si příliš nevychutnáte v 9 stupních Celsia, v mrholení a mlze, což je počasí, které v srpnu asi moc neoceníte. Za Popradským plesem je Symbolický cintorín pro oběti Vysokých Tater za cca. posledních sto let. Je to trochu bludiště s pamětními cedulkami, pomníčky a kapličkou, které v popsaném pošmourném počasí působilo poněkud depresivním dojmem.
Pokud se nechcete vracet stejnou cestou, můžete se pak vydat po asfaltové silnici s nulovým provozem dolů z kopce směrem ke stanici električky. Je to kus cesty, která se dost prodlužuje silničními serpentinami, takže nachodíte výrazně víc, než je přímá vzdálenost. Ze zastávky Popradské pleso pak můžete jet kam je libo, lístky na vlak si koupíte v budce hlídače parkoviště (na nádražíčku není pokladna).
Dojem z túry
Túra opravdu není příliš náročná, nejsou na ní žádné velké překážky na trase, v lepším počasí by byla velmi příjemná, snad až na ten nudný a zdlouhavý pochod po silnici na zastávku električky, který nebere konce. Doporučuji si předem zjistit odjezdy, aby vám to o pár minut neujelo, protože vlaky jezdí jen jednou za hodinu. Popis celé túry najdete na webu www.vysoketatry.com a to přesně ZDE. K odhadovanému času 3 h 30 minut si přidejte asi hodinu, plus čas, který strávíte odpočinkem a občerstvením v chatě u plesa a procházkou okolo něj. Časy jsou na tomto webu hodně podseknuté, protože abyste je dodrželi, musíte se po stezce pohybovat asi takovou rychlostí, jako byste ráno spěchali do práce a nesmíte se nikde zastavovat. Po cestě jsme takovýchto rychloturistů potkávali hodně - a nejenom na této túře. To je možná dobré, pokud chcete třeba zhubnout anebo trénujete fyzičku jako Rocky před zápasem s Apollo Creedem. Pokud se chcete občas zastavit, podívat se po krajině, udělat fotku, postát na mostě nad průzračně čistou říčkou a vychutnávat si její zvuk nebo se třeba zastavit u nějaké zajímavé rostliny nebo brouka či ještěrky, čas nemáte šanci dodržet. Protože nejezdíme na hory, abychom závodili, ale abychom něco viděli, měli jsme trvalý časový nesoulad s plánovanou dobou výletů. To nám ale zas tak nevadilo, nikam na dovolených nespěcháme. :o)
