Na dostihy do Bratislavy

Pro cestu do Bratislavy si můžeme najít řadu důvodů, tím naším tentokrát byly dostihy na štátnom závodisku v Petržalke. Už jsme se k tomu chystali hodně dlouho, ale tentokrát byla výborná příležitost vhledem k našemu státnímu svátku v pondělí. Dostihy se běží v neděli od 14. hodiny a končí po šesté večer, takže pro ty z nás, kteří potřebují k návratu domů něco víc, než bratislavskou MHD, je pondělní svátek ideální. Nemuseli jsme spěchat domů a mohli spojit závody s večeří v naší oblíbené restauraci s dobrým jídlem a pivkem, přenocovat v našem obvyklém hotelu a vyrazit domů až druhý den po obědě. Perfektně strávený víkend.

Pokud byste se chtěli vydat na závody jen na otočku autem, dá se zaparkovat přímo před vchodem na velkém parkovisku, které bylo poloprázdné. Takže žádný problém. My jsme upřednostnili MHD, která zastavuje také nedaleko od vchodu a jela nám přímo od hotelu. K závodisku vede sedm různých linek, takže se sem dostanete snadno i tímto způsobem.

Vstupné je lidové, my tři jsme platili dohromady pět eur. Rozhodně investujte i do dostihového programu, bez něj doslova nebudete vědět která bije a to by byla škoda. Stojí jen tři eura. Najdete tu všechno co potřebujete. Časový rozvrh, naprosto detailní informace o startujících koních, spoustu různých zajímavostí o dostihovém sportu a také návod jak sázet a tipy, které se vám u toho budou hodit.

Sázení

Každopádně doporučuji si vsadit. Celé dostihové odpoledne dostane úplně jiný náboj. Nejde o to vyhrát nějakou horentní sumu. A také se nebojte, že prohrajete spoustu peněz. Nejnižší sázka je půl eura. Vzhledem k tomu, že v každém dostihu startovalo od pěti do šestnácti koní, tak šance na výhru byla zcela reálná, ne jako ve sportce. Tady je počet možností výrazně nižší, takže vyhrát můžete, i když tomu vůbec nerozumíte. :o)

Pokud si přečtete informace o jednotlivých koních v programu, kde je uvedená historie jejich úspěchů a podíváte se na ně při přehlídce v pedoku, svoje šance dost zvýšíte. Sází tu spousta lidí. Nechci tvrdit, že všichni, ale většina určitě. U totalizátoru je otevřená spousta okýnek, takže se dlouhé fronty netvoří a vsadit si vždycky stihnete. Samotný dostih je pak o to lepší, že držíte palce svému koni a na tribunách je navíc skvělá atmosféra. Lidé to tu dost prožívali, povzbuzovali svoje favority a když se koně blížili do cíle, všechny na tribunách to vždy zvedlo ze sedadel a vestoje mávali, křičeli a tleskali, jak se jezdci na koních prohnali kolem. Je to něco, co nezažijete každý den.

Většina lidí sází evidentně jen pro radost. Nebyli tu totiž žádní zdrcení smolaři, kteří by po doběhu hledali stromy vhodné pro přehození "mašle" a že jich je tu dost. Těch stromů. Ne nadarmo leží závodisko v místě, které se jmenuje Starý háj.

Z devíti dostihů jsme vsadili na sedm z nich, deset různých sázek. Z toho jsme pětkrát vyhráli, vrátilo se nám asi 75% částky, kterou jsme celkově investovali. Jsme sice v mínusu, ale za tu zábavu to rozhodně stálo. Můj původní odhad byl, že tam ty peníze, keré jsme si na to vyčlenili, necháme všechny. :o) Kromě sázkařů našeho typu tu ale můžete potkat i malé skupinky převážně starších pánů, kteří evidentně jednotlivé koně i jezdce dobře znají a zasvěceně debatují o jejich šancích. Věřím, že jejich úspěšnost je podstatně vyšší než naše.

Pořád se něco děje

Dostihy můžete sledovat z šesti tribun, na kterých je dost místa. Celé odpoledne hrozně rychle utíká. Musím pochválit organizátory, protože tu nejsou žádné prostoje. Závody za sebou následují v půlhodinových intervalech, během nichž máte právě tolik času, abyste si stihli prohlídnout koně v pedoku, nastudovat jejich údaje z programu a šli si vsadit. Případně si můžete koupit nějaké jídlo nebo pití, kterého je tu dost v několika různých občerstveních. Můžete si dát třeba párek v rohlíku, hranolky, francouzské palačinky, popcorn (neboli pukance, jak se říká tady), cukrovou vatu a podobně. Hlady tu rozhodně neumřete. A pak rychle zpátky na tribuny.

Ty více než čtyři hodiny, které jsme tu strávili, utekly šíleně rychle, bez jediné minuty nudy. Byla to jedna z nejhezčích nedělí za dlouhou dobu. Určitě stojí za to se sem vypravit, ideálně s přenocováním, aby vás nečekala hned po skončení dostihů několikahodinová cesta domů. Závodisko leží na pěkném místě, je celé obklopené stromy, organizátoři svojí práci zvládají na jedničku a vy si užijete zábavu, napětí, radost a pobyt na čerstvém vzduchu za pár drobných. Potkáte tu lidi všech věkových kategorií, skupinky důchodců, rodiny s dětmi, mladé i starší dvojice, lidi v běžném oblečení i dámy v nóbl šatech s širokými klobouky na hlavách, jak to známe z anglických filmů. Ať už patříte do jakékoli kategorie, určitě se tu budete cítit jako doma.

(a tady se můžete podívat co už se letos jelo a co se ještě pojede www.zavodisko.sk/sk/terminova-listina.html)