Zajímavosti o Normanských ostrovech
Kolik jich vlatně je?
Na různých webech můžete najít různý počet ostrovů, které Normanské souostroví tvoří. Rozdíl vzniká tím, co ještě autor považuje za ostrov. Záleží totiž, jak se to vezme. Obvykle se udává pět hlavních (Jersey, Guernsey, Alderney, Sark a Herm), to jsou klasické ostrovy, kam můžete přijet. Další dva malé ostrovy (každý o pár hektarech) jsou také obydlené, ale jsou soukromé. Tam na dovču nebo výlet jet nemůžete. No a pak je tu ještě asi 12 maličkých neobydlených ostrůvků nebo spíš jen skalisek vykukujících kousek nad vodu a měřících doslova pár čtverečních metrů a to třeba jen za odlivu. Patří sice do Channel Islands, ale co s tím, když je to jen kus skály? Držel bych se čísla 5.
Z těch pěti hlavních jsou ale třeba Sark a Herm také hodně malé, na Hermu např. není ani jedno auto, protože tam taky není žádná silnice a ostrov snadno přejdete pěšky. Jednoznačně nejdůležitější, největší a nejnavštěvovanější jsou Jersey a Guernsey.
Francouzský vliv
K Francii patřily ostrovy do roku 1066. To už je celkem dost dávno. :o) Ostatně, jde vůbec ve složitém feudálním systému té doby říct, že k ní patřily? Vládli zde normanští vévodové. Když se stal anglickým králem Vilém Dobyvatel, jeho osobou přešlo vlastnictví ostrovů na anglickou korunu. Jednoznačně se na ostrovech domluvíte anglicky a nikoliv francouzsky. Dalším úředním jazykem je jersejština a guernsejština, tedy dva původní jazyky, které jsou vlastně nářečím staré francouzštiny. Dnes je ale najdete už jen v místních názvech, na bankovkách a podobně. Mluví tak jen málokdo.
Vztah k Británii
Podle toho, co jsme měli příležitost poznat, se sami ostrované necítí být Brity. Oni jsou Jerseyané (a další). Jsou hrdí na svou samostatnost. Např. Angličané jsou pro ně úplně jiný národ a nemají je nějak zvlášť v oblibě. Turisté z Anglie jsou zdrojem peněz, jsou hlavní skupinou návštěvníků, ale sami Jerseyané o nich řekli, že k nim jezdí z pohodlnosti. Je to blízko, jsou v zahraničí (a to někde, kde je tepleji, více slunce a méně deště než v UK), přitom jsou jakoby doma, mluví se tam anglicky a nemusí si měnit peníze. Teprve tady jsem si uvědomil, že tito ostrované nejsou Angličané nebo Britové. Stejně jako oni, tak vnitřní národnostní skladbu Spojeného království rozlišují třeba i Skotové, Orknejané a další. I když to tak zvenku možná vypadá, nejsou Britové jednolitý národ. Z našeho českého pohledu je to trochu zvláštní a nečekané.
Lov perel
Osobně mám spojený lov perel spíše s Indickým oceánem, ostrovem Cejlon a podobnými exotickými místy. Je dost překvapující, že chov perlorodek a následné využití perel na výrobu šperků, můžete najít i u nás v Evropě a to právě na Jersey. Navíc jsou perly z Jersey velmi kvalitní.
Moře
Je tu ohromný rozdíl mezi odlivem a přílivem. Díky mělkému pobřeží moře ustoupí při odlivu až o stovky metrů.
Politický systém
Ostrovy nejsou součástí UK, nespadají pod britskou vládu, ale přímo pod královnu. Nejsou ani součástí EU. Jsou zámořskou dependancí koruny. Královna tu vládne z titulu vévodkyně z Normandie. Její zájmy zde zastupuje viceguvernér, který se účastní zasedání vlády, ale vždy jen na jeho začátku, kdy může přednést stanovisko královny k projednávané problematice, ale pak odchází a do dalšího jednání nezasahuje.
Zajímavé je, že ostrovy nejsou jedním státním celkem. Jsou jednotné jen z geografického hlediska. Politicky se dělí na dva zcela samostatné státy a to Rychtářství Jersey a Rychtářství Guernsey. Každý má vlastní parlament, vládu i měnu. Jersey se například dále dělí na farnosti, kterých je dvanáct (je to asi něco jako naše kraje – mají vlastní samosprávu). Dohromady tvoří Státy Jersey. Tento název je například i na jerseyských bankovkách.